Na zámku v Kravařích můžete navštívit stálou expozici, která vás seznámí s jednotlivými etapami zdejšího barokního zámku. Přilehlý zámecký park umožňuje také zahrát si golf na osmnáctijamkovém hřišti.

Dnešní podoba kravařského zámku pochází z doby vrcholně barokní přestavby v letech 1721 až 1728. Projektant není znám, dle kvality stavby se však patrně jednalo o předního architekta na vídeňském dvoře, buď Fischera z Erlachu či Johanna Lukase von Hildebrandt. Přestavbu realizoval zednický mistr Georg Gabriel Gans z Krnova.
Výsledkem jeho práce je čtyřkřídlá budova se suterénem a vnitřním obdélným nádvořím s arkádovou lodžií. Zámek byl důsledně koncipován na podélnou osu, v níž jsou umístěny obě dominanty stavby – střední rizalit v průčelním křídle a oválný rizalit v parkovém průčelí, který tvoří kapli, zasvěcenou archandělu Michaelovi.

Napravo a nalevo od ní vystupují dvě stejně vysoké čtyřboké věžice s lucernou, které ukrývají točité schodiště. Kaple zůstala jako jediná ušetřena ničivého požáru, takže můžete dodnes obdivovat její bohatou výzdobu, dokončenou roku 1730. Iluzivní stropní freska Nanebevzetí Panny Marie s mnoha svatými a s alegorickými výjevy čtyř světadílů je dílem významného představitele barokní nástěnné malby na Moravě a ve Slezsku F.Ř.I. Ecksteina. Oltář s výzdobou včetně hebrejského nápisu JAHVE v Božím oku nad obrazem „Pád andělů“ vytvořil opavský sochař Jan Jiří Lehner.

Jedny z posledních stavebních úprav se uskutečnily za hraběnky Eufémie Renardové, rozené Rudzinské z Rudna (Polsko), která vlastnila kravařské panství v letech 1844 až 1853. Hraběnka nechala zhotovit nad vstupním rizalitem mansardovou střechu, zřídila knihovnu a chodby zámku v patře vyzdobila mozaikovou dlažbou. Na jedné z nich, nacházející se na vrchní podestě zámeckého schodiště, jsou vyobrazeny erby Renardů a Rudzinských. 

Zámecké muzeum
Stálá zámecká expozice seznámí návštěvníka s jednotlivými etapami zdejšího barokního zámku. Na připomínku tajemného majitele zámku a panství, alchymisty Michala Sendivoje ze Skorska, je zde ukázka alchymistické dílny včetně magického transmutačního kruhu, za jehož pomoci měli alchymisté vyrábět zlato či elixír mládí. Dále uvidí návštěvník průřez historií kravařského zámku včetně barokní kaple archanděla Michaela, která jakoby zázrakem nebyla poškozena požárem zámku v roce 1937. Na závěr prohlídky se podívá do daleké historie – přesněji do mladší doby bronzové, z níž pocházejí archeologické nálezy na území Kravař, které jsou vystavovány v rámci stálé expozice. 

Prohlídka interiérů trvá přibližně 45 minut. Prohlídkovou trasu doplňují tematické výstavy na chodbách v 1. patře zámku, které je možné zhlédnout současně s absolvováním prohlídkové trasy, po zakoupení vstupenky.  

Zámecký park
Zámek obklopuje historický anglický park o současné rozloze 21 hektarů s rybníky, potůčky a romantickými průhledy na zámeckou budovu. Založen byl na místě původního lužního lesa již v době barokní přestavby v 18. století. Roste zde téměř 100 forem dřevin a keřů, z nichž některé vzácné exempláře dosahují stáří přes 200 let, čímž se stal kulturní památkou.

Mezi nimi vynikal ještě nedávno mohutný ořešák černý, který pamatoval vznik parku a který byl v roce 2011 skácen. Jeho torzo je umístěno v zámeckém parku. Ke stromu se váže pověst, že pod ním plakala samotná císařovna Marie Terezie, když roku 1742 prohrála ve válce s Pruskem značnou část Slezska, včetně Hlučínska.

Dnes již tady Marii Terezii nepotkáte, zato si můžete v parku zahrát golf na osmnáctijamkovém hřišti. Jen polovina jamek je však na území Kravař, druhá polovina je v katastru sousedních Velkých Hoštic. Celý golfový areál byl dále rozšířen o vodní plochy, lavičky, mostky, přechody apod. Parkem také prochází nadregionální cyklistická trasa č. 55, vedoucí z Jeseníku do Ostravy. Celý areál zámku s přilehlým parkem je prohlášen kulturní památkou. 

Historie zámku
Kravaře, centrum malého panství v západní části Hlučínska, jsou poprvé v písemných pramenech zmiňovány roku 1224 a tvrz pak roku 1377. Vlastnila ji větev mocného rodu Benešoviců, do jehož majetku spadalo mnoho dalších panství na Moravě. Tito majitelé se označovali ve šlechtickém přídomku „Páni z Kravař“. O jejich důležitosti pro dějiny zdejšího města svědčí fakt, že erb tohoto rodu (zavinutá střela) mají dnes Kravaře ve svém znaku.

První podrobnější popis rytířského sídla je z roku 1632 díky jeho novému majiteli Michalu Sendivojovi ze Skorska. To byl nižší polský šlechtic a alchymista na dvoře císaře Rudolfa II. a tehdy zkonfiskované kravařské panství získal darem právě díky úzkým kontaktům s císařským dvorem. Jeho dcera a dědička Marie Veronika se provdala za příslušníka drobné braniborské šlechty Jakuba z Eichendorffu. Tímto sňatkem začala další důležitá etapa kravařského panství a především sídla. Bohatnoucí rod potřeboval pro svůj život větší a reprezentativnější prostory, proto nechal Jan Rudolf Eichendorff provést v letech 1721 až 1728 přestavbu a dostavbu zámku v duchu vrcholného baroka. Eichendorffové vlastnili panství do roku 1782, kdy je pro značné zadlužení prodali hrabatům Schaffgotschům. Po nich se pak od roku 1815 majitelé rychle střídali.

Po připojení Hlučínska k Československu roku 1920 koupil zámek stát a zřídil zde Hospodyňskou a hospodářskou školu. Drastický útok na architekturu znamenal požár, ke kterému došlo neopatrností 21. ledna 1937. Zničil veškeré vnitřní zařízení, shořela celá střecha, propadly se stropy zdobené freskami a štuky, zřítilo se vnitřní dřevěné schodiště. Přes válku byl objekt provizorně zastřešen a od 50. let pozvolna rekonstruován. Opravy probíhaly do května 1970, kdy byla na zámku otevřena vojensko-politická expozice Ostravské operace, která zde setrvala do roku 1989. Na konci roku 1990 přešla budova i s parkem pod správu Města Kravaře, které z ní vybudovalo kulturní a společenské centrum.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu zámku Kravaře.