KAM NA VÝLET / Muzea a skanzeny

Popis: Národní památník II. světové války v Hrabyni.
Národní památník II. světové války v Hrabyni.
Autor / zdroj: szm.cz

Památník II. světové války připomíná boje vojáků i utrpení v koncentračních táborech

HRABYNĚ

Národní památník II. světové války v Hrabyni připomíná nejen boje československých vojáků v největším světovém konfliktu všech dob. Přibližuje také civilní život obyvatel v tomto období či osudy těch, kteří trpěli v hrůzných koncentračních táborech.

Expozice Doba zmaru a naděje chronologicky připomíná válečné dějiny II. světové války a na straně druhé přibližuje i civilní život obyvatelstva, válečnou výrobu a kulturu. Postihuje také boje československých vojáků na Blízkém východě, osudy letců v Polsku, Francii a Velké Británii a další události. Hlavním cílem expozice je emocionální prožitek, postavený na osobních příbězích artefaktů, které pro expozici věnovali přímí účastníci bojů. Mezi filmovými snímky nechybí ani dokument Evalda Schorma, který si pamatují návštěvníci původní expozice. 

Lidické děti
Osud lidických dětí dodnes připomíná dílo české sochařky Marie Uchytilové. Právě tato žena vytvořila v letech 1969 až 1989 sádrové sousoší zavražděných lidických dětí, které zemřely v období tzv. heydrichiády v koncentračním táboře Chełmno.

Sádrové modely dětí v nadživotní velikosti se staly předlohou pro bronzové sousoší umístěné v Památníku Lidice a dlouhá léta byly součástí kaple Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici. Na konci roku 2015 bylo rozhodnuto o jejich převozu do Národního památníku II. světové války v Hrabyni, kde na nich pracovali restaurátoři. Od června 2016 tvoří sádrové sousoší lidických dětí emotivní část stálé expozice památníku s názvem Doba zmaru a naděje. 

Doba zmaru a naděje
Expozice Doba zmaru a naděje připomíná v chronologickém sledu nejdůležitější vojenské a politické události 2. světové války, nezapomíná však ani na civilní život obyvatelstva. Expozice je rozčleněna do několika tematických celků – vznik a bojová činnost československých jednotek na území Sovětského svazu, boje československých vojáků a letců v Polsku, Francii, na Středním východě a ve Velké Británii, osvobozovací boje na území Československa, holocaust a koncentrační tábory a všední život obyvatelstva. 

Cílem expozice je nejen poskytnout návštěvníkům základní informace o období 2. světové války, ale v osobních příbězích pamětníků zprostředkovat i emocionální prožitek, umocněný autentickými předměty, které pro expozici věnovali přímí účastníci bojů.  

Expozice je doplněna multimediálními prvky. V jedenácti infokioscích si zájemci mohou vyhledat dobové fotografie a dokumenty. Textový a obrazový materiál, stejně jako filmové dokumenty, poskytnou návštěvníkům tři desítky plazmových obrazovek. Jedním z takových filmových dokumentů je i snímek Evalda Schorma, který byl promítán v původní expozici. Ústřední scénou expozice je diorama s bojovou technikou a domem, zničeným válečnými boji. Dům byl postaven na základě dobových fotografií válkou zničené obce Hrabyně a jsou v něm umístěny autentické předměty, které věnovali obyvatelé obce.         

Vstupní část expozice tvoří pamětní síň, v níž je centrálním objektem skleněný sarkofág s prstí z bojišť 2. světové války, koncentračních táborů a dalších míst utrpení. Součástí budovy památníku je symbolický hřbitov se 13 000 destičkami se jmény padlých vojáků Rudé armády, příslušníků 1. čs. armádního sboru, kteří padli v rámci ostravsko-opavské operace, se jmény civilních obyvatel ze severní Moravy a Slezska, kteří padli v domácím odboji nebo byli umučeni v koncentračních táborech. Vedle památníku je umístěno několik kusů historické bojové techniky. V menší výstavní budově se nachází prostory pro sezonní výstavy, je zde konferenční sál, badatelna a restaurace. 

Oběti a vrazi
Koncentrační tábor Mauthausen byl jedním z nejhorších nacistických koncentračních táborů. Tento vyhlazovací tábor byl vybudován v roce 1938 vězni z Dachau 20 kilometrů východně od Lince, byl to první tábor mimo území Německa. Postupně se rozšířil, měl 49 poboček, z nichž nejznámější byly koncentrační tábory Gusen a Ebensee. K táboru patřil i žulový lom, kde vězni po 186 strmých schodech vynášeli mohutné žulové kvádry, za neustálého pohánění klacky a obušky, často pod střelbou.

Nacisté často vězně shazovali ze schodů dolů. Proto byly nazvány také "schody smrti". Od roku 1941 zde byli masově deportováni i obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava. Tyto deportace měly na svědomí represe po nástupu R. Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora. Vězni byli posíláni do Mauthausenu jako nepolepšitelní, jejichž návrat byl nežádoucí. V tomto táboře žili v nesnesitelných podmínkách, podrobeni nejhoršímu zacházení a mučení. Průměrná délka života vězně koncentračního tábora Mauthausen byla šest měsíců. Vězni byli zabíjeni těmi nejhoršími způsoby - ubitím klacky, petrolejovými injekcemi, hladem, byli naháněni do ostnatých drátů, nabitých elektrickým proudem, nebo naloženi do upraveného policejního krytého auta, kde byli během jízdy usmrceni plynovými zplodinami. Do tábora byli z protektorátu posíláni často umělci a příslušníci inteligence. V táboře zahynul např. písničkář Karel Hašler, herečka Anna Letenská, nebo básník Ivan Javor. Na konci roku 1944 byly v táboře zformovány ilegální výbory vězňů. V únoru 1945 byl vydán tajný rozkaz k likvidaci všech vězňů tábora v plynových komorách. Mauthausen byl osvobozen dne 7. května americkou 11. obrněnou divizí. Táborem prošlo více než 335 000 vězňů, přes 122 000 jich zde zemřelo. Čechů a Slováků zde bylo vězněno přes 8 000, z toho 4 500 jich bylo usmrceno. Další část expozice, otevřená ve druhém ze dvou klínů hlavního objektu, má připomenout nesmírné utrpení těchto lidí.

Autor / zdroj: -red-

DALŠÍ ČLÁNKY

Testování dobrovolníků na protilátky proti koronaviru ukončeno

Na začátku května spustil Moravskoslezský kraj testování na nový typ koronaviru. Jeho cílem bylo ověřit promořenost obyvatel na jeho reprezentativním

Rapid testy pro samoplátce v Opavě

Slezská nemocnice v Opavě nabízí samoplátcům testování na přítomnost protilátek Covid-19 formou Rapid testu.

Navzdory pandemii se bude i letos konat Festival bulharských filmů

Pořadatelé upravili formát a letos můžete festival navštívit z pohodlí a hlavně bezpečí svého domova. Již dvanáctý ročník v řadě proběhne online. Díky

DNES SE STALO

POZVÁNKA OBRAZEM